Dny prvovýroby mléka 2014, Hustopeče 6. až 7.11. 2014

Akce navazovala na tradici setkávání odborné veřejnosti zabývající se prvovýrobou syrového mléka z hlediska jeho hodnocení, příčin zhoršené kvality a zlepšováním parametrů produkce. Nově byli přizváni též pracovníci oprávněných organizací, kteří zajišťují terénní kontrolu užitkovosti dojnic.

MILCOM servis a.s. se aktivně účastnil prezentací na téma Technické limity měření minoritních složek mléka pomocí automatických FTIR analyzátorů, které se účastnil Villy Toft, Area Sales Manager firmy FOSS.

IR spektroskopie nabízí od 70. let minulého století rychlé analýzy hlavních složek

Typicky přístroj v té době obsahoval 2 filtry pro jeden parametr, to znamená 2 vlnové délky pro tuk, 2 pro protein. V průběhu času se zlepšovala jak rychlost stanovení, tak i možnosti vývoje dalších filtrů pro nové složky. V roce 1991 bylo vyrobeno poslední  zařízení s těmito typy filtrů MilkoScan 4000, který obsahoval filtry pro stanovení tuku, proteinu, kaseinu, laktosy, močoviny a bodu mrznutí. Tady už můžeme zmínit, že močovina by se dala zařadit do kategorie minoritních složek, kterými se budeme dále zabývat. A stanovení bodu mrznutí je jeden z prvních příkladů ani ne tak minoritní složky, jako spíše stanovení vlastnosti mléka pomocí infračervené spektrometrie.

 FTIR spektroskopie

Následujícím velkým pokrokem byla metoda Fourierovy transformace, která byla už natolik vyspělá, aby se dala využít pro rutinní testování v laboratočích. Hlavním velkým rozdílem oproti předchůdcům FTIR přístrojů je ten, že dříve byly využívány filtry, kde jeden filtr znamená jednu vlnovou délku, kdežto u FTIR metody můžeme získat celé spektrum mléka, které je tvořeno tisíci body, každý o jiné vlnové délce.
U majoritních parametrů jako je tuk, protein, sušina se použitím FTIR metody zlepšila přesnost měření a to samé se týká minoritních položky u močoviny. Navíc se naskytly možnosti měření nových minoritních složek, např. volné mastné kyseliny, pH, bod mrznutí a index homogenizace.
Nejnovější parametry, které můžeme zařadit do minoritních složek a které už se v dnešní době také rutinně stanovují, jsou screening ketosy (založený na analýze acetonu a BHB), profil mastných kyselin a autenticita/falšování mléka.

Seznam státu, ve kterých se problematice ketosy a jejímu screeningu metodou FTIR věnují a je součástí rutinních analýz:

Probíhá vyhodnocování a testování: Švýcarsko, Itálie, USA.

GoodProduct^TM

Nejnovější rozvoj ve využití FTIR, nebo i NIR metody, je použití celého spektra k tomu zjistit, zda je vzorek mléka věrohodný, či nikoliv. Firma FOSS tento koncept a přístup využití přístrojů FTIR a NIR k pokrytí celého dodavatelského řetězce nazývá GoodProduct^TM.

Falšování mléka

Už v 90. letech se začaly měřit vzorky na podezření přídavku vody. A pokud mluvíme o falšování, samozřejmě musíme zmínit obojí - úmyslné i náhodné/neúmyslné falšování. Názorným úmyslným příkladem byl velmi dobře známý případ melaminové kauzy v Číně.

V dnešní době už máme modely a nástroje, které se dají použít ve FTIR přístrojích. Na obrázku vpravo můžete vidět porovnání spektra úplně normálního, čistého vzorku mléka, které je součástí kalibrace (zelená) se spektrem příkladu měřeného vzorku mléka (červená). Pokud tyto dvě spektra porovnáme a nalezneme signifikatní rozdíly mezi těmito spektry, můžeme říci, že se vzorkem mléka je něco v nepořádku.

Firma FOSS vyvíjí takzvané Untargeted a Targeted modely. Untargeted, neboli necílený model nám řekne, že obecně něco není v pořádku se vzorkem a je třeba jej dále testovat na konkrétní analýzy. Oproti tomu cílený model je fakticky kalibrace vytvořená pro určitou látku, příměs. Takže například pokud se na farmě nebo i v závodě používá specifický čistítí prostředek, a chcete zjistit, zda je jím mléko znečištěno, mužete si vytvořit kalibraci přímo na tento čistící prostředek.

Přehled látek, které byly testovány pro vývoj necíleného modelu screeningu a na jaké hladině je lze v tomto modelu detekovat:

Úsilím firmy FOSS ve výzkumu je zaměřit se na projekty, u kterých naši klienti a partneři věří, že mají význam a přínos do budoucna. Mezi ně patří například parametry koagulace mléka, potvrzení březosti, bílkovinné složení...

OptiMIR je jednou z organizací, se kterými FOSS spolupracuje společně s dalšími partnery. Projekt se zaměřuje na studii spektra jako celku. Cílem projektu je zjistit, zda nám tvar spektra může poskytnout informace o stavu krávy. Informacemi může být například plodnost, kvalita krmení, zdraví, znečišťující látky, nebo kvalita mléka obecně.